Mediace je specifický způsob řešení sporů mezi jednotlivými lidmi nebo i firmami, kdy jim ve vzájemné komunikaci pomáhá mediátor nebo mediátorka.
Jedná se o mimosoudní řešení sporu, což znamená, že i věc, která by jinak mohla být žalována u soudu, může být řešena před mediátorem.
Pokud se jedná již o spor, který je předmětem řešení u soudu, mohou strany kdykoli jít zároveň i k mediátorovi a pokud se u mediátora dohodnou na společném řešení – v čemž jim mediátor svou činností aktivně napomáhá, může být taková dohoda předložena soudu jako smír.
Mediace je neformální, strukturovaný proces mimosoudního řešení konfliktů. V tomto procesu mediátor jako nezávislá a nezaujatá osoba napomáhá stranám identifikovat jejich zájmy a podporuje je v hledání společných praktických a reálných řešení v předmětech, které způsobily konflikt. Podporuje klienty v hledání společné smírné cesty a ve vytvoření vzájemně přijatelné dohody, která může být v určité formě právně závazná. Pomáhá jim vyhledávat taková řešení, které uspokojí obě strany, aniž by doporučovala či nařizovala podobu výsledného řešení. V mediaci ti, kdo rozhodují o výsledku sporu, jsou samotní účastníci mediačního procesu.
Mediace se uskutečňuje na základě smlouvy o mediaci , kterou uzavírají strany s mediátorem před započetím mediace. Na základě této smlouvy se vymezí předmět mediace, vzájemná práva a povinnosti všech zúčastněných, včetně odměny mediátora.
Mediátor obvykle návrh smlouvy o mediaci zašle elektronicky stranám mediace ještě před samotnou mediací.
Mediační jednání vede mediátor a hovoří s účastníky mediace tak, aby tito vyjádřili veškeré aspekty svého úhlu pohledu, vysvětlili jej v klidné atmosféře druhé straně vyjádřili své potřeby a zájmy, které je vedly k zastávanému chování, které vedlo ke vzniku problému.
S pomocí mediátora se pak snaží o nalezení takového řešení, s nímž by byli oba účastníci spokojení, které by odpovídalo jejich potřebám a zájmům a které by hlavně bylo přijatelné pro oba účastníky.
Obsah výsledné dohody je tak plně v rukou účastníků. Mediátor jim dohodu ani nepředepisuje, ani nenavrhuje její obsah. Pouze umožňuje si stranám uvědomit, co je to, co vlastně potřebují a co bude vyhovovat jejich potřebám a umožňuji jim toto vtělit do mediační dohody.
Mediátor po příchodu klientů a vyjasnění potřebných organizačních otázek seznámí strany s procesem mediace, se svou rolí a s pravidly, která je třeba v průběhu mediace dodržovat, aby jednání bylo co nejefektivnější.
Na jednání je třeba vyčlenit si alespoň tři hodiny, což však neznamená, že jednání nemůže trvat kratší dobu.
Poté, co se mediátor ujistí, že oba účastníci mediace všemu rozumějí a nemají žádné další otázky, přistoupí mediátor k mediačnímu jednání.
V první části mediace hovoří strany sporu jen s mediátorem a nikoli mezi sebou. Mediátor se ptá střídavě jednoho a pak druhého a zjišťuje tak informace potřebné k tomu, aby problému porozuměl. Způsobem kladení otázek se snaží o co největší otevřenost a vyjádření všech potřeb a zájmů obou stran.
Když je předmět sporu zjištěn a popsán a žádná ze stran již necítí potřebu uvádět další informace, může mediátor přistoupit k tomu, aby se strany začaly k jednotlivým tématům vyjadřovat.
Mediace je vhodná téměř ve všech sporech jakéhokoli charakteru, u nichž mohou strany svobodně zacházet se svými vlastními právy. Není tedy možná například ve sporu souvisejícím s otcovstvím nebo ve věcech veřejného pořádku.
Za každou započatou hodinu prvního setkání s mediátorem nařízeným usnesením soudu se platí 400 Kč ,přičemž o platbu se dělí obě strany sporu rovným dílem.
Smluvní odměna za poskytované mediační služby se činí 1 000 – 2 500 Kč za každou započatou hodinu mediace v závislosti na hodnotě a složitosti případu. Konkrétní smluvní odměna bude sjednána ve smlouvě o provedení mediace. O platbu smluvní odměny mediátora se dělí obě strany sporu rovným dílem.
Cena za mediaci je splatná v hotovosti
po dokončení každé mediační schůzky.
MICHAELA EPPLE